Charakteristika

Charakteristika starokladrubského koně

Starokladrubský kůň je jediným hospodářským zvířetem této planety, na které je oficiálně nahlíženo jako na živé umělecké dílo, srovnatelné s obrazy, sochami nebo architekturou raného novověku.

Starokladrubští koně, chovaní kontinuálně po více než 400 let, jsou jedním z nejstarších plemen koní na světě. Jde o teplokrevné plemeno vzniklé na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Současní koně mají evidované předky až do poloviny osmnáctého století a tvoří čtyři bílé a čtyři vrané kmeny.

Charakteristickými znaky starokladrubských koní jsou:

  • klabonosá neboli konvexní hlava s výrazným velkým živým okem
  • vysoko nasazený mohutný klenutý krk s méně znatelným kohoutkem
  • široký a hluboký hrudník
  • mohutná široká záď
  • dobrý kostnatý fundament
  • Typický pohyb starokladrubských koní, elastické, kadencované a prostorné chody s vysokou akcí hrudních končetin v klusu, umožňuje lopatka, která je strmější než u ostatních plemen.
  • Úplného tělesného rozvoje koně dosahují ve věku kolem šesti let, kdy současně nabývají i hřebčího charakteru.
  • Starokladrubský kůň se dožívá vysokého stáří a vyniká fyziologickými vlastnostmi, jako jsou tvrdá konstituce, dobrá plodnost a vytrvalost.
  • Starokladrubští koně se stali nejcennějším živočišným genovým zdrojem celého bývalého Východního bloku a dostali se pod ochranu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
  • Zemí původu starokladrubského koně je Česká republika.
  • Vzhledem ke své unikátnosti byl v roce 1995 vyhlášen národní kulturní památkou.

Nahoru