Hrady a zámky

Hrady a zámky

Konopiště

Hrad Konopiště byl založen jako gotická pevnost po vzoru francouzských kastelů koncem 13. století, pravděpodobně biskupem Tobiášem z Benešova. První stavební úpravy byly provedeny koncem 15. století Jiřím ze Šternberka a v 17. století Hodějovskými z Hodějova. V barokní rezidenci proměnili Konopiště v 18. století Vrtbové z Vrtby. František Ferdinand d'Este, který zakoupil zámek roku 1887, přebudoval Konopiště na velkolepé sídlo císaře. Roku 1900 se oženil s Žofií z Hohenbergu, postupně se jim narodily tři děti. F. F. d'Este byl velmi vzdělaný, uskutečnil i cestu kolem světa. 28.6.1914 byl i se svou ženou v Sarajevu zavražděn výstřely anarchisty. Zámecké místnosti byly vybaveny muzeálními sbírkami. Součástí barokní zahrady je tzv. Růžová zahrada se skleníky. Dnes státní zámek Konopiště nabízí tři prohlídkové okruhy, střelnici, Galerii sv. Jiří. Zámek nabízí i další služby, které uspokojí i ty nejnáročnější návštěvníky.
Více informací naleznete zde

Týnec nad Sázavou

Hrad (zřejmě Přemyslovský) byl postaven s využitím románské rotundy, jako hradní kaple, která je z konce 11. století a je jednou z nejstarších staveb Středních Čech. K rotundě jako sakrálnímu objektu patřil sídelní objekt, odkrytý při výzkumu v roce 1969. Ten měl jen kůlovou konstrukci a pocházel asi z 11. století. Na jeho místě vznikl na přelomu 12. a 13. století kamenný románský palác (dnes pouze nízké obvodové zdivo) a u něho obranná hranolová věž. Později byl areál obehnán částečně dochovanou hradbou a palác rozšířen o přístavbu dvorního traktu stojícího dodnes. šlo pravděpodobně o sídlo, které mělo především pevnostní funkci. Jméno Týnec je z výrazu zatýněná, t.j. opevněná osada.

První písemně doložený majitel hradu byl Oldřich z Týnce (1318). Hrad pak dlouho patřil rodu Medků z Valdeka. Rod Valdeků vystřídal v době jagellonské rod Klinštejnů a dále pak rod Velemyských. V roce 1602 koupila Týnec a Konopiště Dorota Hodějovská, pak jej zdědil syn Adam Hodějovský z Hodějova. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek zkonfiskován a roku 1622 ho kupuje Albrecht z Valdštejna. Následující rok byl vlastníkem Pavel Michna z Vacínova. V roce 1627 byl týnecký hrad vypálen, byl pak z části opraven, ale když roku 1651 vyhořel po druhé, zůstal již v troskách a docela zpustl. V roce 1785 se majitelem Týnce stal František Josef, hrabě z Vrtby a opuštěný a zanedbaný Týnec znovu povznesl. Založil zde továrnu na kameninové zboží a k továrním účelům dal upravit týnecký hrad. K výrobním účelům posloužila i románská rotunda, kde byly umístěny ruční mlýny na mletí glazury. Po smrti odkázal hrabě z Vrtby konopišťské panství spolu s továrnou knížeti Janu Karlovi z Lobkovic, kterému se i přes snahu nepodařilo udržet výrobu na dřívější výši a ta v roce 1866 v době prusko-rakouské války zanikla úplně.

Více informací naleznete zde

Zřícenina hradu Zbořený Kostelec

Hrad je pravděpodobně královského založení, i když počátky jeho dějin nejsou doloženy. První písemná zmínka o Zbořeném Kostelci pochází až z roku 1341, kdy jej král Jan Lucemburský dává do zástavy Oldřichu z Valdeka, majiteli sousedního Týnce. Po smrti Karla IV. se hrad načas nachází v královském držení, později jej vyšehradský purkrabí Chval ze Rzavého dostává do zástavy a nakonec i do dědičného držení. Roku 1411 se významným držitelem hradu stává Jan Sádlo ze Smilkova, rádce a oblíbenec krále Václava IV. Po Janově smrti se kosteleckého majetku ujal stejnojmenný syn, který později zakoupil hrad Léštno s panstvím a Kostelec roku 1443 prodal. Nový majitel, Kuneš z Dubé, řečený Rozkoš (mj. vnuk Jana Žižky z Trocnova), podniká z Kostelce loupežné výpady do širokého okolí při boji na straně katolických protivníků Jiřího z Poděbrad. Proto je Kostelec v roce 1449 bezvýsledně obléhán. Po krátkém příměří je v květnu roku 1450 obležen podruhé vojsky Jiřího z Poděbrad a Pražanů a záhy dobyt. O vojenském a politickém významu hradu svědčí skutečnost, že obou těchto obléhání se Jiří z Poděbrad zúčastnil osobně. Kostelecké panství bylo rozděleno a samotný pustý hrad později připadl Zdeňkovi ze Šternberka, který jej opevnil a rozšířil. Později byl opuštěný hrad připojen ke konopišťskému panství a ponechán osudu. Od konce 18. století patřil hrabatům z Vrtby, majitelům sousedního Týnce. Zřejmě někdy v průběhu 19. století byl hradní areál částečně vyčištěn, přes příkop byla usnadněna cesta schody z kamenů a zajištěny některé koruny zdí. Pravděpodobně v prostoru horního nádvoří byl prý postaven altánek s výhledem na údolí Sázavy, z něhož se však do dnešní doby nic nezachovalo.

Více informací naleznete zde

Jemniště

Barokní zámek Jemniště nechal vybudoval F. A. Trauttmansdorf v roce 1723. Po požáru roku 1754 byl zámek upraven v duchu rokoka a tato podoba mu zůstala. Zámecké interiéry jsou vybaveny dobovým nábytkem a sbírkami rodiny Sternbergů ze 17. - 19. století. Součástí prohlídkové trasy jsou zámecké a rytířské salony, taneční sál a také kaple sv. Josefa s výzdobou V. V. Reinera a dalších umělců té doby. Areál zámku je doplněn rozsáhlým anglickým parkem. Zámek je ve vlastnictví rodu Sternbergů.

Více informací naleznete zde

Vlašim

Původně hrad byl založen po roce 1318 Hynkem z Vlašimi a rozšířen v polovině 15. století Mikulášem Trčkou z Lípy. Za Jana Ostrovce z Kralovic začala po roce 1580 přestavba na renesanční zámek skončená roku 1620. Za Františka Viléma Talmberka od roku 1654 byl objekt rozšiřován. Konečná podoba zámku byla upravena v 2. polovině 18. století za Karla Josefa Auersperga. Po roce 1846 přibyla brána čestného dvora a novogotické vstupní brány. Zámek je čtyřkřídlý, dvoupatrový, s polygonální hodinovou věží s nízkou bání v severním křídle a hospodářskými budovami. Ve středním křídle je patrná dvorní přístavba, na severu je pravoúhlý renesanční schodišťový přístavek členěný v patrech polosloupy. U brány uzavírající čestný dvůr najdete nejmladší východní křídlo barokní s pilastrovým členěním fasád. Zámek byl silně pozměněn, ve věži byla zachována kaple z roku 1771 a divadlo z poloviny 19. století s originální tapetovou výzdobou. Krajinářský zámecký park byl založen roku 1775 v údolí Blanice. Z mnoha staveb v parku byly dochovány čínský pavilón, umělá zřícenina, socha Samsona a mohutné pseudogotické brány ve směru na Znosím a Domašín.

Více informací naleznete zde

Český Šternberk

Hrad byl založen okolo roku 1241 na vysokém skalnatém ostrohu nad řekou Sázavou Zdeslavem z rodu Divišovců. Pojmenoval jej podle svého erbovního znamení, zlaté hvězdy, Sternberg. Pozdně gotická přestavba vzhled hradu pozměnila. Prohlídková trasa vede patnácti místnostmi, vesměs bohatě vybavenými stylovým nábytkem, obrazy a koberci. Návštěvník si zde může prohlédnout jedinečnou sbírku mědirytin ze 17. století a rozmanitých filigránních předmětů, obrázkový rodokmen, sbírku historických střelných a sečných zbraní, uměleckého porcelánu a loveckých trofejí a mnoho dalších zajímavostí. V sezóně sem proudí tisíce turistů také turistickými a cyklistickými trasami. Dnes je hrad ve vlastnictví rodu Sternbergů.

Více informací naleznete zde

Vrchotovy Janovice

Původně vodní tvrz, založená kolem roku 1350, po roce 1600 přestavěná za Jana Vrtby na zámek, v roce 1766 ji František Antonín Vrtba přestavěl pozdně barokně. Roku 1858 konečná úprava ve stylu romantické gotiky. Zámek je dvoupatrový kolem trojúhelníkového dvora s arkádovou chodbou v přízemí jednoho křídla. Na průčelí je mnoho drobných architektonických prvků. Před zámkem jsou postaveny hospodářské budovy rovněž ve stylu romantické gotiky. Z původní tvrze jsou zachovány valeně sklenuté sklepy a gotické portálky. Kolem roku 1760 bylo postaveno dvouramenné schodiště. V interiérech zámku jsou k vidění nástěnné malby s náměty z řecké mytologie od F. Dallingera, sochařské práce v dřevě z dílny L. Widmana z let 1762 - 1766. Zajímavá je také bývalá zámecká kaple z 2. poloviny 18. století nebo v jídelně umístěné původní rokokové tapety. Kolem zámku se rozprostírá krajinářský park. Dnešní název pochází z 15. století podle Vrchotů z Vrchotic, kteří zde sídlili do roku 1528.

Zámek Vrchotovy Janovice nabízí možnost prohlédnout si stálé expozice Národního muzea:

"Společnost v Čechách 19. století", která přibližuje život v Čechách v tomto období a "Rilke a Kraus a Vrchotovy Janovice", která seznamuje návštěvníky s rodinou posledních soukromých majitelů a především osobností Sidonie Nádherné. V gotickém sklepení je expozice "Českého zvonařství", která přibližuje historii zvonařského řemesla v českých zemích od středověku takřka do současnosti.

Zámek Štiřín

Počátkem 15. století byla na místě současného zámku vystavěna tvrz, kde roku 1562 nocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy. Po 30-ti leté válce došlo k přestavbě na zámek se zahradou a za hraběcího rodu Salm-Reifferscheid byl roku 1750 objekt přestavěn na vznosné trojkřídlé jednopatrové pozdně barokní sídlo, jehož středové křídlo ústí mohutným schodišťovým rizalitem s balkonem do čestného dvora tvořeného bočními křídly, z nichž k severozápadnímu je připojena obdélná kaple prostupující celou výšku budovy. Zahradní průčelí zámku má otevřené dvouramenné francouzské schodiště zdobené kamennými vázami. Z původní tvrze se zachovaly 3 klenuté místnosti v přízemí.

Roku 1822 získává panství Štiřín se zámkem kníže Rohan a o devět let později hrabě Nostic-Rheinek, během jehož působení došlo k dalším stavebním úpravám. Roku 1870 koupil Štiřín s panstvím a s Popovicemi mědikovec a kotlář František Ringhoffer z Kamenice, jehož rod vlastnil zámek až do roku 1945. Během této éry dochází k poslední přestavbě zámku, konkrétně severního křídla a vstupní části a je zavedeno elektrické osvětlení.

Historicky nejcennější a nejzachovalejší místnosti v zámeckém interiéru jsou v prvním patře. Dnes slouží jako konferenční sály a salonky pro hosty. V letech 1985 - 1993 byla památka zcela mimořádným způsobem rehabilitována a úpravy byly prováděny výjimečně citlivým způsobem se záměrem hotelového využití. Dnes je možno tento areál včetně zámeckého parku zařadit mezi nejlépe udržované historické stavby v České republice.

Více informací naleznete zde

Nahoru